„První e-shop jsem skutečně vybudoval z garáže – nebyla to ani moje garáž, pronajal jsem si ji. Tam jsme měli první sklad a tam jsme řešili objednávky.“
Na první pohled by se mohlo zdát, že Josef Řezníček je obyčejný kluk z Kolína. Ale to byste se mýlili. Kdo je tento třiatřicetiletý chlapík, který svým životem balancuje mezi sportem, hudbou a marketingem?
Narodil se a vyrostl v Praze, ale před sedmi lety se rozhodl pro změnu a přestěhoval se do Kolína. Život v Kolíně mu vyhovuje, jelikož se nemusí hodinu procpávat autem na druhou stranu města pro banány.
Ovšem nezanevřel na svého sportovního ducha a pořád mu nechybí energie na to, aby si nazul běžecké boty a vrhl se do překážkových závodů Spartan Race. Pokud zrovna neprobíhá cílovou rovinkou, hraje na saxofon v jazzové kapele.
Pokud vám to všechno zní jako něco, co by vyčerpalo obyčejného člověka, máte pravdu. S takovým množstvím koníčků a zájmů jako má Josef, by mu rok dovolené nestačil. Čím více má času, tím více aktivit vymyslí.
Jako náctiletý si přál cestovat, ale tehdy na to neměl dost peněz. Dnes má peníze, ale pro změnu času není nazbyt. Josef si času nesmírně váží – je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou člověk má, tvrdí.
Přestože je značně zaneprázdněný, vždy věnuje nemalou péči své rodině. Spolu se svou partnerkou, s níž se seznámil před šesti lety, vychovává dvě děti – dvouletou dceru a ročního syna.
Josefovi rodiče jsou na dnešní poměry stále relativně mladí a oba pracují. Maminka je učitelkou v mateřské škole a tatínek spravuje mobilní síť ve Vodafonu. Ačkoliv si žádný z rodičů nevybral dráhu podnikatele, tatínek měl vždy nějaké podnikatelské ambice. Nakonec si však vybral cestu zaměstnance, což Josef plně respektuje a sám tvrdí, že podnikání není pro každého. „Většině lidí, které znám, bych ani nedoporučil podnikat“, dodává.
Josef je člověk, který si rád dělá věci po svém. Již v útlém věku se ocitl ve světě, který byl vzdálen jeho vrstevníkům na gymnáziu. A to doslova. Protože když ostatní žáci poslouchali o bitvě u Lipan, Josef během hodiny dějepisu odbavoval zákazníky a domlouval se se zaměstnanci svého e-shopu. Vtipně poznamenává, že některými zákazníky e-shopu byli i Josefovi kantoři, nicméně o publicitu nikdy nestál, proto se podnikáním vůbec nechlubil.
Všechno to začalo, když se Josef rozhodl, že nepůjde na klasickou brigádu do fastfoodu jako všichni ostatní. Namísto toho se rozhodl, že si vybuduje něco vlastního. „Chtěl jsem někam směřovat a posouvat se, proto jsem si začal sám vymýšlet věci, které bych dělal.“
A tak se již jako středoškolák rozhodl tvořit drobné weby. Nepotřeboval žádný kapitál, protože e-shopy stavěl na platformách, které byly zdarma.
„Když jsem například potřeboval lepší grafiku, najal jsem si grafika a zaplatil jsem ho. Ale tyto věci jsem začal pořádně řešit, až když jsem si na ně vydělal.“
Aby své podnikání mohl rozšířit, podpořil své příjmy ještě psaním recenzí počítačových her, což v té době nebyla úplně běžná brigáda.
Drobné výdělky dále investoval do svých projektů, aby je mohl posouvat dále. Na podnikání si tedy nikdy nepůjčoval, pohyboval se totiž v oblastech, které nebyly tak náročné na vstupní kapitál.
Gymnázium pak zakončil ročním pobytem v USA, kde si vypiloval angličtinu, načerpal inspiraci z knížek Roberta Kiyosakiho a založil americkou firmu s tehdy ještě ne zcela běžným konceptem – prací na dálku. V té době však již rozjížděl nově založenou agenturu Včeliště a proto americkou firmu později uzavřel a soustředil se již jen na Včeliště.
Po návratu do Čech pokračoval v kombinovaném studiu na VŠE v Jindřichově Hradci. Kombinovaná forma studia mu vyhovovala, protože – jak sám o sobě tvrdí – dokáže si věci dobře rozplánovat.
„Je to jako v podnikání. Pokud vím, že je třeba se na nějaký termín něco naučit, rozplánuji to do dílčích úkolů a postupně splněné úkoly odškrtávám.“ Nakonec si z ekonomické fakulty odnesl inženýrský titul a znalosti managementu, které si zpětně doplnil.
Během vysokoškolského studia byla Josefova agentura Včeliště již na světě. Začínali jako tříčlenný tým, který se postupem času rozrostl na současných sedmnáct lidí. Dnes agentura poskytuje komplexní marketingové služby pro různé firmy s cílem pomoci jim růst a prospívat.
Agentura Včeliště provozuje kromě standardních služeb také svou Akademii, v rámci které poskytuje vzdělávací kurzy zdarma. Na Akademii Včeliště se můžete podívat prostřednictvím odkazu na konci rozhovoru.
Josef vybudoval ze Včeliště úspěšnou agenturu, ale i přes své úspěchy je stále nohama na zemi. „Nejednalo se o žádný raketový růst, ale postupný,“ říká s pokorou. A i když má ve svém týmu projektové manažery, kteří se dokáží postarat téměř o vše, stále se sám aktivně zapojuje, zejména při tvorbě marketingových strategií.
Ať už je to běhání překážkových závodů, hraní na saxofon, nebo vedení úspěšné marketingové agentury, Josef Řezníček je důkazem toho, že s odhodláním, pracovitostí a trochou štěstí je možné dosáhnout téměř čehokoliv.
Jaká rada Tvého vzoru/mentora ovlivnila největší úspěch na Tvé agenturní cestě?
Velmi mě ovlivnil podnikatel a spisovatel Mike Michalowicz. Jeho knihy jako Profit first, The Pumpkin plan, Clockwork nebo The Toilet Paper Entrepreneur jsou takovými základními kameny mého podnikání a doporučil bych je nejen majitelům agentur, ale i podnikatelům obecně.
Konkrétně z knihy Profit First jsem si odnesl především koncept rozdělení peněz, které přijdou do firmy. Peníze rozdělíte do několika skupin podle předem daného poměru a poté používáte několik bankovních účtů s různými sekcemi. Je tam část vyhrazená na náklady, na odměnu, na zisk firmy, na daně atd.
Princip ukazuje na to, že spousta lidí podniká, ale po čase zjistí, že nic nevydělali, protože například vše vracejí zpět do firmy. Případně platí služby, které nakonec ani nevyužívají, a nechají si pro sebe pouze to, co eventuálně zbyde.
Myslím, že hodně začínajících podnikatelů s tím bojuje – pro tyto lidi je přesně tento koncept, aby si mohli předem říct, kam si přejí alokovat peníze, a aby to mohli následně dodržovat. Já tento koncept dodržuji až doposud.
Další kniha, která mě hodně ovlivnila, byla Pumpkin Plan. Je to docela radikální kniha, ale odnesl jsem si z ní jednu podstatnou myšlenku. Ta spočívá v tom, že si projdete své klienty a s některými z nich se rozloučíte, protože pro vás nejsou úplně ideální. Po čase se zaměříte na ty lepší, kteří zůstali, a část z nich opět odmítnete.
Často, když začínáte s marketingovou agenturou, sháníte zakázky a vezmete jakýkoliv projekt, který se naskytne. Ale když tak učiníte, končíte s klienty, kteří možná nejsou pro vaši firmu ti nejlepší. Tato kniha mě naučila, že je důležité soustředit se na ty klienty, kteří jsou pro vaši firmu ideální a kteří vám pomohou růst.
Díky tomu jsem si uvědomil, že není nutné vždy říkat na všechno ano. Pokud budete mít méně zákazníků, ale budou to ti lepší, může to spíše přilákat další ideální zákazníky. Takové, jenž jste si vždycky přáli, ale nemáte na ně čas, protože se pořád věnujete ostatním projektům, které nejsou tak přínosné.
Jsem vášnivý čtenář a proto můj zdroj poznání byla především četba. Velmi mě ale také ovlivnil podcast Tropical MBA, který jsem sledoval pravidelně asi 7 let v kuse. Vedli jej dva Američané, Dan a Ian, kteří byli příznivci bootstrappingu, tedy financování podnikání z toho, co si sami vydělají.
Další inspirací byl podcast Bootstrapped Web od Briana a Jordana. Oba dělali SAAS aplikace a měli každý týden interní sezení, kde si dávali cíle, které si přejí příště splnit.
Tento podcast byl taktéž velmi přínosný, ale jedna věc se mi opravdu vryla do paměti. Byl to princip, který se zdál na první pohled jednoduchý, ale měl neuvěřitelnou sílu.
Když vymyslíte něco nového – může to být třeba konzultace zdarma – začněte tím nejjednodušším způsobem, bez jakékoliv automatizace. Dělejte to ručně, odbavte to osobně a až se to uchytí, pak to teprve zautomatizujte.
Tento princip jsem začal používat ve své firmě a ukázalo se, že je neocenitelný. Často se setkávám s klienty, kteří si přejí, aby vše bylo automatické. Chtějí automatizované systémy hned na začátku, ale často se ukáže, že takový přístup není efektivní.
Obvykle sami nevědí, jestli jejich systém jako takový funguje. Někdy se stává, že to nemají ani jak ověřit, protože toho zatím moc neprodali. Mohli bychom se proto pouze domnívat, zda v takovém případě automatizace skutečně pomůže.
V mnoha případech se proto z počátku vyplatí vše zprocesovat ručně. Dát si tu práci obvolat zákazníky, naklikat vše manuálně a když to funguje, pak může přijít automatizace. Ušetříte tím čas, který byste věnovali něčemu, co třeba ani fungovat nebude. Tento princip mi pomohl v mnoha aspektech mého podnikání.
Jedním z konkrétních příkladů, kdy jsme tento princip uplatnili, bylo v rámci e-mail marketingu. Řešili jsme, jak komunikovat s určitým segmentem kontaktů. Připravit automatizaci, která bude něco posílat, je však relativně složité a zabere to nějaký čas.
Nejdřív jsme se proto přesvědčili o tom, zda má vůbec smysl se do automatizace pouštět. Řekli jsme si: „Pojďme udělat jeden jednoduchý newsletter na určitou skupinu kontaktů a vyhodnoťme, jestli to má nějaký výsledek.“ Až když se ukázalo, že to samo o sobě funguje, potom jsme se pustili do automatizace. Mohli bychom ztratit mnoho času a energie na něco, co by se nakonec ukázalo jako slepá ulička.
Ještě bych dodal, že jsem se často inspiroval lidmi, kteří jsou o něco dále než já, ale ne o moc. Rady, které jsou skvělé pro začátek podnikání, nemusí být stejně účinné, když už máte firmu, která vydělává miliony.
Často jsem se setkal s lidmi, kteří byli ve svém oboru o kus dál než já, ale jejich zkušenosti a poznatky byly stále relevantní pro mou současnou situaci. Tyto zkušenosti mě posunuly o kus dál v mém podnikání, ale bylo to postupné a organické. Nikdy jsem si nevybral největší agenturu na světě a nesledoval jejího majitele – to mi nikdy nefungovalo.
Naopak, když jsem se učil od těch, kteří byli ve svém podnikání o kousek dále než já, mohl jsem rychleji přijmout jejich rady a aplikovat je v praxi.
V podnikání je totiž důležité mít vždy na paměti, kde právě stojíte a co je pro vás v daný moment relevantní. A to je další z cenných lekcí, kterou jsem se naučil.
Co bys řekl, že bylo nejdůležitějším faktorem Tvého úspěchu?
Důležité je vyhnout se velkým chybám a špatným rozhodnutím. Jak v profesní, tak v osobní sféře, velké chyby mohou ohrozit vše, co jsem dosud postavil, a zbrzdit jakýkoliv budoucí růst, nebo jej zcela nechat shořet.
Přesvědčil jsem se, že v mnoha případech úspěch nespočívá pouze v tom, co uděláte, ale také v tom, co se rozhodnete neudělat. Jedním z příkladů je najímání pracovníků. V rané fázi podnikání může být velmi lákavé najmout někoho, kdo je na první pohled velmi zkušený a úspěšný, ale také velmi drahý.
Může se stát, že si takového člověka nebudete moci dovolit finančně anebo pro něj nebudete mít vybudovaný žádný systém toho, jak ho ve firmě udržet.
Seniorní lidi totiž nepotřebují jen vyšší odměnu, ale hlavně důvod, proč mají pro vás pracovat. Když mají v marketingové agentuře možnost se posouvat, rozhodovat o důležitých věcech a vést tým juniorních marketérů, agentura si je dokáže udržet. Pokud to ale nenabízíte, což je často problémem menších interních marketingových oddělení firem, které nejsou marketingové agentury, často u vás takoví lidé nevydrží nebo vám nepřinesou tolik, kolik by mohli.
S tím souvisí i růst firmy – respektive to, jak se rozhodnete tento růst řídit. Mnoho majitelů firem očekává, že po prvním úspěchu bude jejich růst nekonečný. To je však nerealistické a takové očekávání může vést k finančním potížím nebo k vyhoření.
Je důležité si uvědomit, že úspěch někdy může být dočasný a může vás přimět k rozhodnutím, která nejsou v nejlepším zájmu vaší firmy v dlouhodobém horizontu. Může to být nákup nových aut pro firmu nebo zbytečné zřizování kanceláří, pokud pracujete na dálku. A to jsou věci, které nemusí být skutečně potřebné.
Žijeme v době, kdy existuje téměř nespočet aplikací, které nám výrazně usnadňují život. U nás samozřejmě používáme desítky aplikací, které stojí peníze. Mohli bychom jich používat ještě více, ale proč?
Raději hledáme způsoby, jak dosáhnout stejných výsledků s tím, co již máme. Jako když si uděláte výbornou večeři z běžných surovin, které máte doma, místo abyste šli na drahou večeři do restaurace.
A konečně, vždycky je to o tom, jaké hodnoty si pro sebe stanovíte. Když si chci něco koupit, například nový mobil, nedělám to jen tak. Musím si to před sebou obhájit, stejně jako když předkládáte projekt svému šéfovi.
Myslím, že je důležité si uvědomit, že všechny ty věci, které si koupíme, nám mohou přinést radost, ta je však často pouze krátkodobá. Ale když pečlivě zvažujete, zhodnocujete a třeba si tu věc nakonec stejně koupíte, ta radost vám vydrží mnohem déle.
Pokud jde o benefity pro kolegy, vždy se jich ptám, co chtějí, co potřebují. A pak to zkusím poskytnout. Nemusím na tom šetřit, ale musím to umět obhájit. Pokud někdo z kolegů touží po wellness víkendu, proč ne? Pro toho člověka to bude mít daleko větší přidanou hodnotu než ultra drahý teambuilding. Často ale společně zjistíme, že tím nejdůležitějším benefitem je uznání, pochvala a nové znalosti.
Když jsou lidé šťastní, dělají dobrou práci. A když dělají dobrou práci, dělají naši agenturu úspěšnou. A není třeba vynakládat zbytečné peníze na to, o co lidé vlastně nestojí.
Co je tím nejdůležitějším „skillem“, který bylo nutné si „vypilovat“?
Musím říct, že to byly určitě moje marketingové schopnosti. Nemyslím to ale tak, že jsem se nějakou dobu věnoval marketingu a teď jsem expert.
Pokud vedu marketingovou agenturu, musím umět dělat marketing. A nejen to, musím rozumět marketingu do hloubky. Ale jestliže chci vést agenturu správným směrem, nemůžu být uzavřen pouze ve své bublině.
Věnujeme se různým oblastem a pro mě osobně bylo důležité proniknout do všech těchto sfér, vše si osahat a pokud možno se dostat k co nejhlubšímu jádru.
Představte si, že umíte opravdu dobře vařit a potom se rozhodnete otevřít si vlastní restauraci. Najednou se musíte naučit tolik nových věcí, které nemají nic společného s vařením. Tak je to i v agentuře.
Vždycky to začíná tím, že se musíte dostat do hloubky různých oblastí. Musíte se naučit nové dovednosti, nové technologie, nové způsoby práce. Není to snadné, ale časem se to naučíte a pak už to jde skoro samo.
Musíte si být jistí ve věcech, které děláte. To znamená, že musíte vědět, co děláte, proč to děláte a jak to děláte. Podobně jako když se učíte řídit v autoškole. Najednou se soustředíte na to, jak točit volantem, jak šlapat na pedály a ještě k tomu řadit. Ale také je třeba vědět, jak se chovat na silnici, jak reagovat na ostatní řidiče a jak se vyhnout nehodě.
V agentuře se musíte soustředit na tu hlavní schopnost a tu umět i jako majitel agentury v rámci možností do hloubky. Může to být SEO, může to být strategický marketing, může to být cokoliv. A to je třeba pěstovat i u ostatních. Jako když jste šéfkuchař a chcete, aby vaši pomocníci uměli vařit stejně dobře jako vy.
Například, dlouho jsme nenabízeli tvorbu webů, protože nejsem programátor ani kodér. Ale pak jsem zjistil, že existují nástroje, které nám to umožní, a to bez nutnosti mít hluboké technické znalosti.
Takže jsme si pořídili vizuální editor a dva naši kolegové se tím začali zabývat. A teď, když k nám přijde klient, který potřebuje svého zákazníka provést nákupním cyklem – a často k tomu tedy potřebuje webovou prezentaci – dokážeme mu to poskytnout. Nejprve jsem si to však musel osahat a pochopit to, abychom to mohli začlenit do naší práce.
Jaký byl nejdůležitější „mindset“, případně jaká změna osobnosti Tě dovedla tam, kde jsi?
Těch věcí byla spousta – tradičně, na počátku jsem měl pocit, že vše dělám nejlíp, a nerad jsem přehazoval práci na ostatní. Byl jsem tak trochu jako „švýcarák“.
Postupem času jsem si uvědomil, že se musím naučit věci delegovat. Musím dovolit ostatním, aby realizovali úkoly, na kterých jsem dříve trval, že je musím udělat sám. Ne proto, že bych to nezvládl, ale protože jsem se chtěl soustředit na strategičtější věci a také jsem chtěl umožnit týmu, aby rostl.
Začal jsem se více zaměřovat na posouvání firmy nebo na propagaci. Občas se zastavím, zírám na nějaký úkol a ptám se sám sebe: „Musím to dělat já? Není lepší to předat někomu, kdo je na to odborník?“
Může to sice znamenat, že věci budou hotové třeba o den později, ale co už, neřešíme záchranu světa, to se nic nestane. Delegace byla možná ta nejdůležitější změna mé osobnosti, která mi pomohla se posunout tam, kde jsem teď. A pokud máte dobrý tým jako my, výsledná práce je pak často ještě lepší, než kdybych ji dělal sám.
Když se ohlédnu zpátky, myslím, že to tak má každý podnikatel a tak trochu s tím všichni stále bojujeme. Nikdo není superman, i když občas se nám to možná trochu zamlouvá.
Pochopil jsem, že v rámci nějaké akvizice, je klíčový mindset upřímně se zajímat o klienta a jeho byznys. Nestačí jen přijmout zakázku, která přijde, a zajásat nad byznysem. Pokud někdo přijde s tím, že chce SEO analýzu, mohl bych samozřejmě říct: „Tak dobře, my vám ji uděláme.“
Ale takhle to nedělám. Zajímám se o to, proč si to klient přeje a jaké má cíle. A k tomu přizpůsobím zadání, respektive práci. Když si budete například stěžovat na bolest v krku, není to tak, že vám lékař rovnou předepíše antibiotika. Musí nejprve zjistit, co je za tím.
Je strašně důležité upřímně se zajímat o klienta a dobře zvážit, jestli mu opravdu dokážeme pomoct s tím, s čím chce. Může se také stát, že klient poptává něco, co ve skutečnosti ani nepotřebuje. Proto je třeba mu to vysvětlit a i v průběhu spolupráce sledovat výsledky, které ukazují, jestli se mu to vyplácí. A pokud ne, tak proaktivně navrhnout změnu dřív, než se klient ozve, že je nespokojený.
Pokud by vám tedy lékař rovnou nasadil antibiotika, aniž by zhodnotil váš stav, může se stát, že budete trpět třeba virovým onemocněním a antibiotika jednoduše nepomohou.
To mi připomíná ještě jednu důležitou věc – ty nejlepší věci jsou většinou zadarmo. Někdy se nám zdá, že tajemství úspěchu je mít super auto a chodit každý den do restaurace. Ale když si to promyslíte, mnohem důležitější je například to, že si můžete vzít den volna, během kterého se můžete věnovat třeba dětem. Já vím, zní to jako klišé, ale je v tom hodně pravdy.
A co vidím jako největší úspěch? Nejvíce se mi povedla asi SEO škola. To byl takový mezník. Prvně v životě jsem vytvořil produkt, který si lidé kupovali, a já jsem nemusel trávit čas tím, že jsem ho doporučoval. A bylo to velmi populární.
Myslím ale, že je třeba věci budovat delší dobu. Když deset let vedete agenturu a vše, co jste udělali za těch deset let, byste nacpali do jednoho roku, nebude to mít takový efekt, jako když to rozložíte do těch deseti let.
Takže dát věcem čas a vše si vyzkoušet na vlastní kůži, to si myslím, že je také velká část úspěchu. Všude slyším, že je třeba se specializovat – např. SEO pro zubaře. Ale když přijde klient, většinou chce více věcí, komplexní službu. Takže oblasti, ve kterých se pohybujeme, spojíme do marketingového mixu a ten se snažíme aplikovat.
Samozřejmě jsme se zkoušeli více specializovat – měli jsme projekty CopyVčelka a DesignVčelka. Když někdo potřeboval třeba každodenní textace nebo grafiku, tak jsme vše v rámci těchto projektů vypracovali.
Nakonec jsme projekty museli zavřít, protože se nám prostě užší specializace neosvědčila. Nicméně stále přemýšlím o tom, jak by to šlo správně uchopit.
Je něco, co Ti nejde?
Já sám jsem nikdy nepracoval v jiné větší firmě, tak mi trochu chybí vhled, jak třeba věci dělat a nedělat. Samozřejmě se vyplatí vědět, jak dobře vést agenturu, ale stejně tak je dobré vědět, kde to třeba nefunguje.
Svoji silnou stránku vidím v tom, že jsem celkem organizovaný a dokážu věci dobře rozplánovat. V práci se setkávám občas s úkoly, které mě třeba baví méně, ale jsem s tím OK – prostě když je třeba něco udělat, tak to udělám.
To, co mi stále ještě úplně nejde, i když jsem to oproti začátkům už hodně překonal, je zvedání hovorů z neznámých telefonních čísel. Dělám to v rámci práce, ale při vyřizování hovorů se necítím úplně komfortně. Není to ten mindset, že zvednete cizí číslo a máte radost z nové příležitosti. I proto věřím v koncept obsahového marketingu, který děláme i sami pro sebe, pro Včeliště, který dokáže zákazníka provést nákupními fázemi. Často pak volají noví klienti už připraveni s tím, kdy budeme moci začít, místo abych jim musel složitě vysvětlovat, proč by měli do marketingu investovat.
Na závěr bych vás rád pozval do naší Akademie Včeliště, kde najdete zdarma spoustu zajímavého obsahu, nejen čistě o SEO:
Josef Řezníček
Zakladatel
vceliste.cz