„Vybudoval jsem si díky tomu takovou krustu, díky které nefňukám nad malichernostmi. Prostě něco vymyslím a jdu po tom. Když se něco nepovede, pracuju na tom, jak se zlepšit.“
Zdeno Konečný je majitelem marketingové agentury Krejta, která se specializuje na fullservisní propojení dat a kreativy. Své zkušenosti a dovednosti v oblasti digitálního marketingu využívá ke komplexnímu poskytování služeb v oblasti SEO, PPC, grafického designu, vizuálních stylů, průzkumu trhu a vývoje webů.
Pochází z Nového Mesta nad Váhom na Slovensku a narodil se do pracující rodiny.
Jeho otec byl konstruktér, kreslil kyslíkové generátory a navrhoval je pro výrobu. Zdálo se tedy, že technická dráha je pro Zdena předurčená.
Ale když zjistil, že kreslení tuší na pauzáky není jeho šálkem kávy, našel si svou vlastní cestu. Z otcova oboru, v němž stěží procházel se čtyřkami, se přesunul k informatice, kde mu to šlo samo a dostával jedničky aniž by se musel více učit.
Do Čech přesídlil za vysokoškolským studiem systémového inženýrství. Jeho studium bylo doprovázeno mnoha aktivitami mimo školu. Stal se například součástí studentské unie, kde organizoval akce pro ostatní studenty.
Uvědomil si jednu důležitou věc: „Never work for money, work for experience.“ Místo tradičních brigád si tedy vybíral práce, které mu dávaly smysluplnou zkušenost.
První zakázkou v oboru byla tvorba webových stránek pro diskotékový bar, čímž si Zdeno přišel na pár tisíc korun. Nebylo to příliš, ale pro Zdena to byla vstupenka do světa webových projektů. „Tehdy jsem pracoval asi za dvě koruny na hodinu, ale to pro mě nebylo podstatné. Důležité bylo, co jsem se během této práce naučil.“
Po dokončení bakalářského studia začal organizovat zábavní akce. Nejednalo se však o studentské mejdany na chodbách, které pořádal v době studií, šlo o sofistikované události v klubech, které dokázaly naplnit celý lokál. Tyto akce Zdenovi poskytly zkušenosti v oblasti marketingu, PPC i sociálních sítí a vynesly mu peníze, díky nimž mohl o něco později založit agenturu Krejta.
Zdeno v té době ještě studoval, ale zároveň se věnoval i mimoškolním aktivitám. Vedle studia se tak ještě probíral databázemi v AVG jakožto finanční analytik, díky čemuž si na vlastní kůži vyzkoušel reporting. Kromě toho ještě pracoval na půl úvazku na PR oddělení Mendelovy univerzity.
Toužil po vlastním podnikání a vlastní firmě. Rodiče však měli o Zdena přirozenou obavu, jelikož v podnikání nemusí být nikdy nic jisté. Snažili se jej tedy přesvědčit, aby raději zvolil nějakou běžnější cestu, která Zdenovi přinese jistotu.
Ačkoliv Zdenova rodina vždy dosáhla na běžné věci, nežila si v nijak vysokém standardu. Ostatně sám Zdeno se poprvé podíval k moři až ve svých devatenácti letech.
Stále měl však obrovské odhodlání a jasnou vidinu toho, kam si přeje směřovat. „Vždy jsem toužil podnikat a chtěl jsem něco víc. Věděl jsem, jak na to a že si můžu vybrat snazší cestu, ale já jsem si vždy vybral tu těžší, aby mě to někam posunulo.“
Uvědomil si, že aby jeho firma mohla prosperovat, musí se naučit dobře prodávat.
A vybral si vskutku nejtrnitější, ale nepřímější cestu, jak se naučit prodávat jako „vlk z Wall street“.
Na čtyři měsíce se přesunul do Spojených států, aby nabral prodejní zkušenosti díky tzv. door-to-door prodeji. Dvanáct hodin denně chodil po americkém předměstí a prodával knížky pro děti.
„Došlo mi, že když máte špatný den, lidé vám to vrací. Je třeba se uklidnit, nebýt naštvaný a být v pohodě. A pak můžete jít prodávat.“ V Americe tak nastala velká změna ve Zdenově mindsetu.
Prodejního programu v Americe se toho léta zúčastnilo na dva tisíce prodejců z celého světa, mezi nimiž se se svými výsledky Zdeno umístil na 56. místě. Kromě nesporných zkušeností si tak z Ameriky odvezl také výhru v podobě dovolené.
Po návratu do Čech dostal nabídku na pozici student manažera, v rámci níž by cvičil tým studentů v prodeji. Zdeno nabídku přijal, vrátil se o rok později do Států a nejenže se naučil pracovat s týmem, ale také vycvičil jeden z největších prodejních týmů v Evropě. Patřil mezi pouhé tři teamleadery na světě toho léta, kteří měli v týmu více než čtyři lidi.
Nabrané zkušenosti následně vložil do své nově založené agentury Krejta. Během Zdenova pobytu v Americe však agentura příliš nefungovala, a tak Zdeno po návratu domů odkoupil podíl spolumajitele a rozjel agenturu na plné obrátky. Ačkoliv Krejta začínala ve dvou lidech, dnes již čítá lidí patnáct.
Jeho houževnatost a cílevědomost mu umožnily překonávat překážky a dosahovat úspěchu. Každou kapku zkušenosti, kterou za léta praxe získal, nyní předává svému mladšímu bratrovi. „Nalejvám to do něj po kýblech“, směje se. Bratra tak zapojil i do svého podnikání a ten pracuje na audiovizuální tvorbě pro Zdenovu agenturu Krejta.
Mimo svou profesní kariéru se Zdeno věnuje svému osobnímu rozvoji a zdravému životnímu stylu. Deset let piloval obranné techniky v judu a poslední rok se věnuje jiu-jitsu, které ho posiluje a nabíjí energií. Zdenova přítelkyně je jeho oporou, společně si užívají volného času, sportování a budování vztahů s přáteli.
Zdeno Konečný je příkladem ambiciózního podnikatele, který využívá svých schopností a znalostí v oblasti digitálního marketingu k budování úspěšného podnikání. Jeho vášeň, houževnatost a snaha po neustálém zdokonalování ho řadí mezi inspirativní osobnosti v oboru.
Jaká rada Tvého vzoru/mentora ovlivnila největší úspěch na Tvé agenturní cestě?
Určitě to nebyla jen jedna rada.
Bylo to mnoho jedinečných a inspirativních rad, které mi umožnily růst a rozvoj vlastního podnikání. A podle mého je třeba vždy v každé podnikatelské fázi určité „postrčení“.
Největší postrčení asi proběhlo během mého druhého pobytu v USA.
Jsem v duchu celkem nezávislý, takže pracovat sám na sebe bylo pro mě běžné. Ale když se změnila škála mé práce, uvědomil jsem si, že to sám nezvládnu. Potřeboval jsem více lidí, abych mohl svou práci vykonávat efektivně.
V USA jsem měl příležitost pracovat s koučem, který mě trénoval, jak pracovat s lidmi, jak je najímat a jak se vypořádat s vysokým obratem. Ta zkušenost mi otevřela oči a ukázala, že k růstu firmy je potřeba více než jen tvrdá práce – je potřeba správný tým.
Před tímto rozhodnutím bylo mou největší výzvou zvládnout všechny operativní aspekty podnikání. V určitém bodě se musíte od operativy oprostit, abyste mohli věnovat více času strategickým rozhodnutím. To bylo završení toho, co jsem se v USA naučil.
A tak jsem se rozhodl, že další léto nechci strávit v roli „pracanta“, ale že chci vložit své zkušenosti a znalosti do firmy. V té době jsme měli kouče z konzultantské společnosti, kteří nás učili, jak uchopit celou firmu a nedělat hlouposti. To mi pomohlo se zaměřit na to, co je pro mě a mou firmu nejdůležitější.
Ukázalo mi to, jak moc směrodatné je to, co dělám. Například jsem se naučil, že většinu věcí, které jsem dělal, mohl dělat někdo jiný, a to mi následně ušetřilo spoustu času.
Na začátku člověk nemá peníze a musí se do všeho ponořit opravdu sám. Posléze však nastane čas, kdy je třeba žezla rozdat a věnovat se specifičtějším záležitostem. Vyškrtnutí poloviny toho, co jsem dělal, mi umožnilo věnovat více času komunikaci s lidmi a vedení mého týmu.
Místo toho, abych se zaměřoval jen na klienty, jsem si vyhradil jeden den týdně jen na strategii firmy. Přemýšlím, jak nastavit reklamy, jak propagovat firmu a jaké cíle nastavit pro svůj tým. To mi pomáhá být systematický a vidět, jak se plní naše cíle.
Tato strategie mi také pomohla pracovat efektivněji s lidmi v mé firmě. Než abych měl každý měsíc jednu hodinovou osobní konferenci s každým vedoucím oddělení, snažím se, aby si vedoucí řešili své problémy sami, bez mého zásahu. To mi umožnilo zaměřit se na věci, které opravdu potřebuji dělat.
Další věcí, kterou mi kouč pomohl pochopit, je práce s cashflow. V minulosti jsem byl fixován na to, abych přijal nového člena týmu, až když jsem na to měl peníze. Ale kouč mi řekl, že cizí kapitál je levnější než vlastní, a učil mě, abych se nebál jít do minusu na měsíční bázi a brát to jako investici.
Najal jsem si tedy projektového manažera. To se ukázalo jako úspěšné řešení a ušetřilo mi to spoustu času. Mám také nově asistentku, která mi pomáhá s denními úkoly.
Můj kouč řídil agenturu se čtyřiceti lidmi, takže mi mohl sdělit své zkušenosti a omyly, které udělal. To mi pomohlo předejít podobným chybám v mé vlastní firmě a udržet lidi, kteří pro mě pracují.
Nejvíce mě asi naučil, jak pracovat s lidmi. Moji lidé podávají lepší výkony, jsou kreativnější a cítí se více zapojeni do své práce.
Bylo zajímavé, jak se to promítlo do jejich práce. Když jsem po nich chtěl víc a nastavil jim KPI, někteří to považovali za odstrašující. Ale nakonec se ukázalo, že to pro ně bylo motivující. Cítili, že mají jasnou cestu, kterou se mohou ubírat, a to jim pomohlo růst.
Ve výsledku jen jedna grafička odešla po nasazení těchto změn. Ale už dříve jsme v týmu neměli úplně dobrou atmosféru. Lidé pracovali jen pro peníze a neměli čas na nic jiného. Když z našeho obsahového oddělení odešli dva lidé, začal jsem hledat řešení. S koučem jsme se snažili hasit tyto problémy a nakonec se nám to podařilo.
Nejlepší rada není jen jedna. V každé fázi je potřeba postrčení a to je to, co mi můj kouč předal. Dal mi nástroje, abych mohl svou firmu vést efektivněji, a pomohl mi pochopit, jaké kroky musím udělat pro svůj růst. Bez něj bych nebyl tam, kde jsem dnes.
Co bys řekl, že bylo nejdůležitějším faktorem Tvého úspěchu?
Řekl bych, že pro můj úspěch byla nejdůležitějším faktorem kombinace tvrdé práce a schopnosti přizpůsobit se rychle se měnícímu prostředí.
V oblasti digitálního marketingu se věci neustále vyvíjejí, a proto je nezbytné být flexibilní a otevřený změnám. Musíte být schopni přejít od vymýšlení kreativních kampaní k úzké spolupráci s lidmi a strategickému vedení firmy. Stagnace není cestou k růstu. Když budete stagnovat, zůstanete na místě a nikam se neposunete.
Například s nástupem umělé inteligence se bude měnit spousta věcí, na které budeme muset reagovat. Doba se mění a jediná konstanta je potřeba se neustále měnit.
Jako důležité vnímám rozhodnutí najmout si kouče. Není to nejlacinější záležitost, ale věřím, že je to investice do budoucnosti mé firmy. Stejně tak jsem se rozhodl investovat peníze do nových lidí, a dokonce jsem byl ochoten jít s penězi do minusu.
Je to riskantní, ale pokud si určíte deadline, do kdy to chcete obrátit, může se to vyplatit. Samozřejmě, existuje riziko, že se vám to nepovede, a můžete skončit tím, že musíte propouštět lidi, nebo dokonce může padnout celá firma. Ale to je risk, který jsem byl ochoten podstoupit.
Také je podstatné, že jsme si postupně našli své klienty. Nikdy nevíte, kdo může být zlatým klientem. I z malých spoluprací se mohou stát velké příležitosti.
Proto nenabízíme jen služby jako takové, ale snažíme se přidat nějakou hodnotu.
Například jeden z našich klientů, se kterým jsme začali tím, že jsme mu udělali web, nás pak začal pověřovat dalšími projekty. Dnes máme většinu našich klientů díky doporučení.
Referral (doporučení od stávajících klientů) se ukázal jako nejlepší způsob, jak získávat nové klienty. Důvěra a kvalitní práce jsou pro nás klíčové. Pracujeme na zlepšování našich procesů a systémů, abychom mohli poskytovat co nejlepší služby interně i externě.
Bez ohledu na to, jak se svět mění, se snažíme držet krok, tvrdě pracovat a neustále se zlepšovat. Jsme hrdí na to, co jsme dosáhli, a nadále se snažíme inovovat a růst, abychom mohli nabízet našim klientům ještě lepší služby.
Co je tím nejdůležitějším „skillem“, který bylo nutné si „vypilovat“?
To bude asi prodej. Nicméně, to je jen jedna z mnoha dovedností, které bylo potřeba rozvíjet.
V obchodě je zásadní schopnost poslouchat. A to v pravém slova smyslu. Nejde jen o to, abychom slyšeli, co nám druzí říkají, ale abychom opravdu chápali, co nám chtějí sdělit. Musíme být schopni zachytit ty nejmenší nuance, mikrodetaily v jejich slovech, gestech a tónech, chcete-li.
Často si myslíme, že posloucháme, ale hlava je plná myšlenek a podnětů, které nám brání slyšet to, co je skutečně řečeno. Je třeba se naučit tyto rušivé elementy vypnout a opravdu se soustředit na to, co nám druhý člověk říká. Musíme se naučit více se ptát, abychom mohli lépe rozumět.
A netýká se to pouze osobních vztahů. Platí to tak i v obchodních vztazích – a tam možná ještě více. Když jsem se učil prodávat, zjistil jsem, že klíčem k úspěchu je opravdu naslouchat tomu, co klient potřebuje a co chce. Nešlo jen o to, abych prodal něco, co mám, ale o to, abych našel řešení, které klientovi skutečně pomůže.
Zejména během mého pobytu v USA, kde jsem provedl více než osm tisíc obchodních prezentací, jsem se učil naslouchat a lépe rozumět potřebám nejen svých klientů, ale také svého týmu. Paradoxně nešlo jen o prodej, ale také o to, jak podporovat svůj tým a jak mu pomoci dosahovat lepších výsledků.
Naučil jsem se, že být skvělým manažerem neznamená jen vést lidi a dávat jim instrukce. Znamená to také být schopný je vyslechnout, být s nimi v těch nejtěžších chvílích, kdy se cítí zranitelní, kdy se cítí vyčerpaní. Musíte být schopný je uklidnit a motivovat je, aby šli znovu do boje.
Stále je co zlepšovat. Tato cesta nikdy nekončí. A je to cesta, která mi pomáhá nejen v práci, ale také v osobním životě, v partnerských vztazích, v komunikaci s lidmi obecně. Je to cesta, kterou bych doporučil každému, kdo chce dosáhnout úspěchu v jakémkoliv oboru.
Jaký byl nejdůležitější „mindset“, případně jaká změna osobnosti Tě dovedla tam, kde jsi?
Už jsem to trochu načal dříve – je to přijetí toho, že všechno se mění a bude se měnit. Moje úloha je se přizpůsobit a být připraven na tyto změny.
Nikdo neví, zda marketing bude za pět let stále existovat v současné formě nebo jak velkou roli bude hrát umělá inteligence. Takové změny musím vítat a přijímat je jako nové příležitosti.
Takto na změny nahlížím od svého pobytu v USA. Tam to bylo mnohem intenzivnější než v Čechách. Chodil jsem tam dvanáct hodin denně po ulici, klepal na dveře, lidé byli často nepříjemní, ale já tomu musel odolat a být v klidu.
Musel jsem to ustát a naopak do toho dát vše, i když se to třeba v tu chvíli úplně nedařilo. Pracoval jsem každý den i o víkendech, v neděli jsme mívali meeting, bylo to skutečně vyčerpávající. Ale i když se věci nedaří podle představ, nesmíte se zaleknout překážek.
Hodně mi také pomohlo otužování. Když jsem naběhl do studené sprchy, úplně mě to restartovalo. Díky tomu jsem si vypěstoval větší odolnost a vytrvalost.
Studené sprchy se pro mě staly symbolem „mental toughness“, tedy právě mentální odolnosti. Bylo to něco, co jsem musel překonat každý den, malou výzvu, kterou jsem musel zvládnout, než jsem mohl vyrazit ven a čelit větším výzvám.
Vybudoval jsem si díky tomu krustu, díky které nefňukám nad malichernostmi. Prostě něco vymyslím a jdu po tom. Když se něco nepovede, pracuju na tom, jak se zlepšit.
Přiznávám, že v empatii mám stále trochu rezervy. Přítelkyně mi říká, že jsem „emocionální balvánek“. Ale snažím se víc naslouchat. Takže ještě postupně piluju, jak lépe vnímat emoce ostatních a jak na ně lépe reagovat.
Myslím, že mám velkou snahu uvést věci do pohybu. Kdysi mi můj trenér na judu řekl: „Zdeno, ty nemáš vůbec žádnej talent. Ale máš work-ethic a porazíš všechny, dokud nenarazíš na někoho talentovaného, kdo maká tak tvrdě jako ty. Což se většinou neděje.“
Zkrátka, je kopec věcí, co mi nejdou. Nevnímám se, jako že jsem v něčem dobrý, ale že jsem učenlivý a snažím se zlepšovat.
Zdeno Konečný
Jednatel
krejta.cz
